Nastal čas odjezdu. Je čtvrtek, 29.července 2010, 4 hodiny ráno a naše česká skupina vyráží na vídeňské letiště, ze kterého poletíme na letošní Summercamp. Tentokrát je hostitelskou zemí Švédsko a my, společně s našimi přáteli ze Španělska a Švédska, strávíme týden na kouzelném ostrově Gotland. Cesta auty do Vídně i letadlem do Stockholmu proběhla bez problémů, takže jsme po 14. hodině v pohodě přistáli na deštěm zmáčeném letišti Arlanda. Brzy se nám podařilo se z letiště dopravit do centra města, kde jsme, po krátkém bloudění, našli i hostel.
   Druhý den ráno jsme z nedalekého autobusového nádraží odjeli do přístavu, kde jsme přestoupili na trajekt a po několika hodinách plavby jsme dorazili do Visby na Gotlandu. Zde nás již očekávali lídři švédské skupiny. Po radostném přivítání jsme nasedli do aut a odjeli do nedalekého parku na malý piknik. Pak dorazila i španělská skupina a  společně jsme vyjeli směrem na Sandviken. Asi po hodině cesty jsme dorazili do kempu, ubytovali se, povečeřeli a s radostí ulehli do svých lůžek.
  Sobota byla ve znamení švédských her a rozdělování účastníků do skupin. Letos každá skupina dostala své číslo a byla zábava, učit se jednotlivá čísla ve švédštině nebo španělštině.
V neděli byl na programu výlet do blízké rybářské vesničky Sysne. Zkoušeli jsme rybařit. Naštěstí místní rybáři byli mnohem šikovnější, takže jsme si na rybách (uzených a výtečných) přece jen pochutnali. Odpoledne, po krátkém odpočinku, jsme vyrazili za dalším překvapením, které pro nás naši hostitelé přichystali. Očekávala na nás fantastická podívaná v podobě "pravých" Vikingů a jejich ohňové show.
   Je pondělí. Vstáváme brzy, čeká nás další výlet. Tentokrát pojedeme do přístavu Klintehamn, odkud nás výletní loď doveze k oblíbenému turistickému cíli, na ostrov Stora Karlsö. Tady se nachází jedna z ptačích rezervací, vidíme zde obrovská hejna hnízdících ptáků, mezi nimi i místní druh tučňáků. Ti stateční (tedy my všichni) se nakonec vyšplhali i na útes a pak na věž majáku, odkud byl báječný výhled do okolí. V pondělí jsme se probudili do podmračeného a deštivého rána, a tak plánovaný výlet do Visby bylo třeba odložit na odpoledne. To sice stále ještě prší, ale plánovanou prohlídku města turistickým vláčkem jsme přece jenom absolvovali. Ještě si stačíme utratit pár korunek a už je čas odjezdu. A pořád prší…
   Sláva, počasí se nám umoudřilo. Je úterý, sluníčko svítí. Naskládaní na valníku traktoru se vydáváme na blízkou farmu, kde si můžeme vyzkoušet něco z farmářského života. Stříhání ovcí (ty jsou pro tento ostrov typické), zpracovávání vlny, troška práce na zahradě a vlastníma rukama uvařené jídlo. Takže nám všem samozřejmě chutnalo. Ještě krátká procházka k větrným mlýnům a můžeme opět zamířit k našemu kempovému domovu. Tam se ale stačíme jen rychle převléknout a opět vyrážíme do Visby. Ve stylových oblečcích navštívíme místní "středověký" trh a rytířské slavnosti. Jako čestní hosté jsme usazeni do první řady a zplna hrdla povzbuzujeme své hrdiny.
   Summecamp se pomalu chýlí ke konci. Čeká nás poslední společný den. Bereme do rukou kyblíky a vydáváme se do lesa na borůvky. Odpoledne z nich prý bude výborný dezert. Borůvek je všude plno, kyblíky jsou brzy plné. Poctivě je odevzdáváme do povolaných rukou a vyrážíme na pláž vařit oběd. Na ohníčku, v kotlíku. Společně vše přichystáme, uvaříme a sníme. Někomu jde vaření lépe, někomu se polévka příliš nedaří. Nakonec se ale nají všichni. Hezky po sobě pláž uklidíme, takže při odjezdu není ani poznat, že se tady před chvílí vařilo. Máme před sebou poslední večer. Někomu je už trošku smutno, ale závěrečná párty, maso pečené na ohni a báječný borůvkový dezert smutky zažene. Poslední písnička a jde se do postele. Brzy ráno vyrážíme na cestu domů. Tentokrát letíme letadlem už z Visby, přesedáme ve Stockholmu a po 17. hodině dosedá naše letadlo opět na etiště ve Vídni. Teď už jen pár hodin autem a jsme doma. :
Velmi ráda bych touto cestou poděkovala za dárky a upomínkové předměty, které jsme dovezli do Švédska, a to jak pro děti, tak i vedoucí. Tímto jsme nejen udělali všem velkou radost, ale také jsme propagovali naše město, náš region! Dárky nám poskytli Ing. Arch. Liana Janáčková za MÚ Mariánské Hory a Hulváky, dále pan Jaroslav Jurča, manažer komunikace a mluvčí skupiny ČEZ, dále Ing. Břetislav Gibas, tajemník magistrátu města Ostravy a ArcelorMittal Ostrava a.s. Všem jmenovaným mnohokráte děkuji.
   Ráda bych krátké slovo na závěr této cesty. Cesta se uskutečnila pod záštitou EU - výměna mládeže. V loňském roce jsme byli na Summercampu ve Španělsku, letos to bylo ve Švédsku a příští léto bychom měli Summercamp organizovat zde, v Ostravě. Věřím, že se také nám podaří Summercamp dobře zorganizovat a ukázat našim přátelům a kamarádům ze Španělska a Švédska, že i naše republika a konkrétně Ostrava a její blízké okolí se má čím pochlubit.
   Měla jsem z letošního Summercampu skvělý dojem. Nejen, že organizace byla bezchybná, ale mezi dětmi nastal obrovský posun. Ve Španělsku to bylo takové "oťukávání", seznamování se, ale letos se děti vítaly, objímaly, vítaly se srdečně s vedoucími prostě, neskutečně krásná atmosféra. Nejhezčí bylo, že se děti mezi sebou domluví, jdeme na procházku, drží se za ruce dívenka z Česka s dívkou ze Španělska a "povídají si". Nevěřila bych tomu, ale funguje to. Loučení bylo dojemné, většina účastníků plakala a všichni volali, že příští rok V OSTRAVĚ! Doufám, že nezklameme.

Dagmar Mazáková, Šárka Juráňová
Ostrava 6.10.2010